Byl den jak vymalovaný, což pro nás znamenalo další dopoledne strávené v přírodě. Vydali jsme se tedy na chatu Prašivá. Prošli jsme se, protáhli tělo, prohlédli si místní dřevěný kostelík sv. Antonína, sešli po kamenitém terénu na místo, odkud byla krásně vidět Lysá hora a kochali se dechberoucími panorámaty.
Načerpali jsme novou energii z všudypřítomné zeleně a závěrem navštívili tolik oblíbenou chatu, která na nás dýchla svým pohostinným prostředím. Jídlo bylo snězené, pití vypité, a tak nezbývalo nic než nasednout do auta, zamávat z okýnka a vyrazit směr Frýdek. Ta naše Prašivá tolik krás skrývá, brzy zas přijdeme, tak už to bývá…
Kolektiv pracovníků OZP